interakce rozpuštěného rozpouštědla a rozpouštědla limoninu v binárních směsích rozpouštědla methanolu + vody a acetonu + vody byly zkoumány z údajů o rozpustnosti pomocí konceptu lineárních solvatačních energetických vztahů. Změna rozpustnosti limoninu závisela hlavně na zásaditosti vodíkové vazby pro směsi methanolu (1) + vody (2) a na dutině pro směsi acetonu (1) + vody (2). Preferenční solvatační parametry (δx1,3) limoninu ve dvou směsích rozpouštědel byly odvozeny metodou inverzních Kirkwoodových–Buffových integrálů. hodnoty δx1, 3 byly negativní ve směsích bohatých na vodu, ale pozitivní v rozpouštědlových kompozicích od 0,24 nebo 0,20 (0,25)do 1 v molární frakci methanolu nebo acetonu. Předpokládalo se, že ve směsích bohatých na vodu hrála hydrofobní hydratace kolem nepolárních methylových skupin limoninu významnou roli při solvataci. Preferenci limoninu ve směsích bohatých na vodu lze vysvětlit z hlediska vyššího základního chování molekul limoninu interagujících s funkčními skupinami proton-dárce vody.